Rozhovor s Jakubem Prajzou

Jakub Prajza: Snažím se všechno dělat na 105%

Zdravím Jakube, fanoušci mimo Slovácko či AVE Bar Bar tě asi moc neznají, jak by ses jim popsal?

Dobrý den, v první řadě bych chtěl poděkovat za příležitost k interview, vím, že máte nespočetně zájemců o takové rozhovory, a sem za tuto šanci velmi vděčný. Nerad bych se nějak konkrétně popisoval, mohl bych na nějakou z mých dovedností zapomenout a to nechci. Jestli mě chtějí čtenáři a fanoušci vidět, mají možnost mě spatřit každý víkend v hale GUH, nebo na blížícím se Štěpánském turnaji. Tím to bych je chtěl všechny srdečně pozvat.

Momentálně nastupuješ za slováckou juniorku, a v té se vám moc nedaří, čím to je?

Neřekl bych že se nám nedaří, některé zápasy, co se týče hry jsme měli kvalitní, ale bohužel dostáváme hodně branek. Je to dáno mnoha atributy. Jedním z nich je, že většinu zápasů hrajeme v kombinované sestavě a tudíž nejsme na sebe tak moc zvyklí a patřičně sehrátí, ale já věřím, že v zimní přestávce zapracujeme na našich nedostatcích a v jarní části sezony poskočíme o několik příček dopředu.

Loni jsi exceloval v dorostenecké lize, letos si zahrál i pár zápasů ve 3. lize za slovácké béčko, je mezí ní a třetí ligou velký rozdíl?

Ano do několika zápasu jsem naskočil a jeden jsem dokonce začal i v základní sestavě. Bylo to v Třinci, kde jsme po urputném boji prohráli 7:0, takže mi premiéra vůbec nevyšla. Zatím jsem nedosáhl žádného vítězství v 3. lize, takže doufám, že se to na jaře podaří. Je to velký rozdíl, jelikož 3. liga je už mužská soutěž, v které hrají ostřílení borci. Zatímco dorostenecká liga je ještě taková prostě dětská, kde soupeř ještě nemusí potrestat vaše chyby, ale v mužích potrestají každou vaši chybu.

Jsi v maturitním ročníku, jak zvládáš kombinovat střední školu a do toho velký fotbal? A ještě futsalové povinnosti u týmu barbaru. Máš nějaké úlevy kvůli tréninkům?

Musím říct, že škola mi vychází maximálně vstříc, co se týče tréninků i zápasů. Prostě když potřebuju odejít z vyučování, tak odejdu. Je to dané i tím, že většina učitelů je velkými fanoušky barbaru. Tři týdny před Vánocemi se mojí prioritou stává Barbar, protože začíná období  halových turnajů a futsalových lig, takže škola a ostatní věci jdou stranou a soustředím se jenom na výkony v žlutočerných barvách.

Kam by jsi to chtěl v kariéře dotáhnout? Která liga je Tvým snem? Nebo dáváš spíše přednost škole?

Nedávám přednost ani škole ani fotbalu. Snažím se oběma dvěma věnovat stejně času. V dětství byla mým snem Španělská liga, ale teď už vím, že se do ní nedostanu. Takže si nedávám žádné velké cíle, prostě se snažím dělat všechno na 105% a uvidím kam se dostanu jak ve fotbale, tak ve škole.

Po dvou letech si konečně odehrál pár startíků ve Futsalové Lize a zatím si vstřelil ve 3 zápasech 3 branky, což je famózní start. Co říkáš na svoji bilanci? A jakou má podle tebe úroveň místní fotbalová liga?

Ano je to tak. Konečně mám tento rok trochu více času a může se naplno věnovat svým klubovým povinnostem. Je pravda, že mi tam něco spadlo na začátku sezony, ale pro mě je nejdůležitější že tým šlape tak jak má a hlavně že vyhráváme, i když jsme nenarazili zatím na ty nejsilnější soupeře, ale i přesto si myslím že tým je ve velmi dobré formě. Nicméně nesmíme usnout na vavřínech, protože to nejdůležitější teprve přijde. Bude se rozhodovat až v play-off, takže se musíme snažit aby naše forma vygradovala v ten správný čas.
Úrovní místní futsalové ligy jsem nadšen, nevěděl jsem že v našem okrese je tolik talentovaných hráčů a mužstev. Každý zápas je otevřený a může skončit jakkoliv a to se mi na této soutěži velmi líbí.

Sehranost barbaru po 3 letech se začíná projevovat. Myslíte, že roste jeho síla týmu nebo naopak upadá ?
Jsem přesvědčen že jednoznačně roste. Není to jenom tím, že před třemi lety došlo ke vzniku tohoto týmu, ale je to i dobrou prácí naší akademie. Myslím si, že zařazením mladých hráčů, jako jsou mladíci Ohnutek ml., nebo Suchý, je velkým posílením kreativity a útočné fáze Barbaru. Podle mého názoru je naší největší silou, která nás zdobí od začátků, schopnost obětovat se jeden za druhého, vůle a chtíč v každém zápase zvítězit. Samozřejmě s tím souvisí příprava na zápas i životospráva, kterou musíme a samozřejmě chceme dodržovat. Ještě se mi za ty roky nestalo, abych přišel na sraz a někdo se spozdil nebo přišel v podnapilém stavu. Síla Barbaru se zápas od zápasu zvyšuje a já věřím že letos dosáhneme vytouženéného vítězství na prestižním Štěpánském turnaji.

Máš nějaký vzor, kterému by ses chtěl nejvíce přiblížit?
V mládí byl mým velkým vzorem Andrés Iniesta, Pro jeho neuvěřitelnou techniku a kreativitu. V průběhu dospívání jsem ztratil vzory. A nyní jsou mými vzory snad jen spoluhráči v AVE BAR BARU.